Každý pocestný potřebuje spočinout

Ohlédnutí

Dne 1. září 1859 byla zřízena expozitura školy ze Štědré, která byla v roce 1872 přeměněna na samostatnou jednotřídní obecnou školu (Volksschule), již od roku 1889 navštěvovalo 71 dětí. Teprve roku 1907 byla postavena za 21 800 Kr. (Kronen – rakouských korun) nová škola (viz obrázek), která byla rozšířena na dvoutřídku. Jsou známy tyto počty žáků: 1885/86: 66, 1905/06: 92, 1918/19: 86, 1928/29: 50, 1937/38: 32.

Roku 1927 bylo v silničním trojúhelníku východního vstupu do obce zřízeno sportovní hřiště. V roce 1924 došlo ke zrušení jedné
německé třídy a na jejím místě k otevření české školní expozitury z Komárova (Kumerau), kterou navštěvovaly děti z Hrádku. Posledním vrchním učitelem (Oberlehrer), po roce 1938 opět dvoutřídní školy, byl Franz
Teichner z Unterjamny (Dolní Jamné).
Ze samotné fotografie, již vydala obec Štědrá jako pohlednice roku 2017, je patrné, že informace o Prohoři ve wikipedii nejsou přesné. Na pohledu je jednoznačně německy psáno Prohortz, nikoliv Prohor, jak wikipedie uvádí v první větě.

Z Třebouně po poutní stezce

První poutní cesta králů bez koruny ze Tří Seker do Mariánských Lázní

Na první poutní cestu králů bez koruny se vydala prezidentka spolku Kristýna s ideovým vůdcem Liborem. Začali u rybníka ve Třech Sekerách.

Naproti kostelu je radnice a před ní je mapa oblasti více

Z historie obce

Brožura, kterou vydala v roce 2009 obec Štědrá, pod niž kromě Prohoře spadají obce Brložec, Domašín, Lažany, Mostec, Přestání a Zbraslav, uvádí, že nejstarší písemná zmínka o Prohoři je z roku 1330. O více než 200 let později, v roce 1575, je jako vlastník obce zmíněn Jiří Adam Kokořovský ze Šťáhlav.

Během třicetileté války byla obec zpustošena. Roku 1633 Valdštejnova vojska zavlekla do obce mor. Následně v tomtéž roce švédská vojska obec vypálila. Roku 1638 zpustošila obec i okolí vojska švédského polního maršála Wrangela. Ve válce o rakouské dědictví, vedené od roku 1741, oblast kolem Prohoře obsadila francouzská vojska. Později v roce 1758 byly v Prohoři ubytovány jednotky císařské armády a v roce 1762 válečné útrapy završily pruské jednotky generála Bellinga.

V roce 1945 měla obec Prohoř 387 obyvatel v 50 domech a 97 domácnostech (včetně obcí Buč a Hrádek). V roce 2009 měla 51 obyvatel ve 20 bytových objektech a 12 rekreačních objektů. V roce 2014 žilo v Prohoři 47 obyvatel, z toho bylo 21 žen.
(Zdroj: brožura vydaná obcí Štědrá, wikipedie, ČSÚ)

Půl roku na vsi

V květnu 2020 jsem se rozhodl opustit Prahu. Pracoval jsem na tom, abych se v dubnu 2021 odstěhoval sem do Prohoře. Rozhodnutí nelituju, naopak. Život je tu úplně jiný než v hektické Praze. Příroda na dosah a v souladu s ní se snažím žít.

Stěhování ještě neskončilo, stále je několik krabic, jejichž obsah je mi zatím utajen. Knihy nejsou na svém místě, obrazy nevisí, je co vymýšlet a dělat. Píšu to na pokračování….

Cesta do Buče

V Buči je nejbližší hospoda. Bohužel tam nevede polní cesta, musí se po asfaltu a projít téměř celou Bučí. Jinak je to hospoda krásná, zastavil se tam čas. V létě se dá sedět venku, v zimě se topí, šipky lítaj vzduchem a šum hospody narušují jen dopady šipek do terče.

Intimním a tichým ukazatelem cesty jsou dráty. Na podzim na nich sedí spousta vlaštovek a vedou řeči o cestě na jih.

Galerie Prohoř zahájila vernisáží svůj provoz

Podařilo se oživit nepoužívanou školu. V prvním patře vznikla v bývalé třídě galerie, kde je umístěna stálá výstava výtvarnice a grafičky Oliny Francové (olinafranco.cz). Výstava je přístupná po domluvě víceméně kdykoliv (tel. 603574060).